Kam na výlet

Praha

Vítejte v Praze, stověžaté matičce měst, srdci Evropy, městu velikém, jehož sláva se dotýká hvězd, jak to prorokovala již v osmém století, při jeho založení, kněžna Libuše.

Město na břehu řeky Vltavy opravdu rozkvetlo do krásy. Česká metropole, kde se už ve středověku na vyhlášených tržištích scházeli bohatí kupci a ve studené Vltavě máchali nepoctiví šejdíři, se svými starými legendami, magickými místy, nádhernou architekturou a historickými klenoty, se řadí mezi pět nejnavštěvovanějších měst v Evropě.

Kam se jít podívat?

V Praze můžete navštívit nesčetná divadelní představení, koncerty, výstavy i sportovní akce, zoologickou či botanickou zahradu, posedět v útulných kavárnách či hospůdkách, projet se kočárem či parníkem po Vltavě, vyšplhat na Petřínskou rozhlednu, nebo některou z více než sta pražských věží.

Během toulání po městě si můžete odpočinout v některé z nádherných zahrad, např. Královská nebo Valdštejnská zahrada nebo si dát piknik v Divoké Šárce, oboře Hvězda, ve Stromovce a dalších parcích.

Jak se dostat do centra?

Od nás máte skvělý výchozí bod pro poznávání těch nejkrásnější pražských míst. Jste přímo na stanici metra A, Bořislavka. Áčko vás pohodlně, bez přestupu odveze až do centra, počínaje Pražským hradem – když vystoupíte na Hradčanské nebo Malostranské, na Staroměstské náměstí, Václavské náměstí.

Pěšky je to nejlepší

Praha si dodnes zachovává svou zvláštní, magickou atmosféru, ať už se procházíte po bájném Vyšehradě, úzkými kamennými uličkami Starého města, nebo kouzelnou Malou Stranou pod Pražským hradem, který je mimochodem největším hradním komplexem na světě a památkovou rezervací UNESCO.

Nerudova ulice vás dovede dolů na Malostranské náměstí s kostelem Svatého Mikuláše a podloubím plným útulných hospůdek. Odtud už je to jen kousek k Vltavě, na další kouzelné místo, starou Kampu a slavný Karlův most. Zde si můžete užít jedinečnou atmosféru okořeněnou pouličními umělci, malíři, muzikanty, výletními parníky i krásný výhled na oba břehy Vltavy. Nechybí ani kouzelná destička, kterou si turisté hladí pro štěstí. Najdete ji u sochy Jana Nepomuckého.

Na druhé straně mostu projdete kolem Staroměstské věže, Karlovou ulicí na Staroměstské náměstí, kde si určitě počkejte na odbíjení legendárního pražského orloje. Pařížskou ulicí můžete pokračovat do židovského města se starými synagogami a typickým hřbitovem.

Na své cestě určitě nezapomeňte navštívit chloubu českého národa, Národní divadlo, kde si můžete domluvit prohlídku jeho historické budovy nebo se usadit v měkkém křesle slavného hlediště a užít si některé představení.

Kde hledat tipy a programy

Prague.eu

Kudyznudy.cz

Kam se určitě podívat

Divoká Šárka

Krásná procházka údolím podél potoka, nebo po vrcholcích mezi loukami a pastvinami s nádherným výhledem na Prahu. V létě se můžete osvěžit na Šáreckém koupališti.

Pražský hrad

Nezaměnitelná dominanta tyčící se nad řekou Vltavou, symbol české země, vzácná kulturní památka a největší hradní komplex na světě, zapsaný v Guinessově knize rekordů.

Procházíte-li Hradčany, doslova cestujete časem. Hrad založil kolem roku 880, kníže Bořivoj z Přemyslovců. Od té doby přibývaly další stavby, domy a paláce. Ve 14. století zahájil Karel IV. stavbu naší nejslavnější katedrály, chrámu svatého Víta. Vystoupejte starými zámeckými schody, projděte Zlatou uličku a nádherné zámecké zahrady. Prohlédnout si můžete Rožmberský palác ze 16. století, Obrazárnu Pražského hradu, založenou císařem Rudolfem II., Baziliku sv. Jiří nebo Starý královský palác. Na Pražském hradě se pořádají výstavy, koncerty, divadelní představení, např. letní Shakespearovské slavnosti. Více na Pražský hrad

Katedrála svatého Víta

Počátky slavné svatovítské katedrály sahají hluboko do minulosti. První zde stála rotunda svatého Víta, kterou založil kníže Václav kolem roku 925. Učinil tak na počest relikvie, ramene svatého Víta, kterou dostal darem od německého krále Jindřicha. Vzácná relikvie, uložena ve zlaté skříňce, byla v rotundě vystavena a dnes je součástí svatovítského

Později bylo do rotundy převezeno i tělo svatého Václava, který padl rukou svého bratra v Boleslavi. Kostelík uprostřed Pražského hradu si rychle získal výjimečné místo mezi ostatními kostely. Po založení pražského biskupství se stal biskupským chrámem.

Malou rotundu nahradila bazilika, vystavěna knížetem Spytihněvem II. Zde byli pochovaní čeští panovníci z rodu Přemyslovců i Lucemburků. A chrám se dočkal dalšího rozkvětu.

Jan Lucemburský se svým synem Karlem IV. stáli u zrodu nové katedrály, architektonickým i uměleckým skvostem, slavnou pražskou dominantou, jejíž stavba trvala dlouhá staletí. Katedrálu Svatého Víta slavnostně otevřel biskup Antonín Podbaba, 28. září 1929, po 600 letech od položení základního kamene.

Na její kráse se podepsalo dílo Matyáše z Arrasu, Jana Parléře, štědrost Karla IV., který nechal mj. vyzdobit kapli svatého Václava ryzím zlatem, malbami a drahokamy. Svatováclavská kaple patří mezi nejvzácnější prostory v chrámu. Zdobí ji parléřovská hvězdová klenba, malby z období gotiky i renesance a uprostřed té nádhery je pochovaný svatý Václav. Mimochodem impozantní Parléřova síťová klenba v chrámu, byla první ve střední Evropě.

České korunovační klenoty

Roku 1346 nechal Karel IV. ke své korunovaci českým králem zhotovit královskou korunu. Vzácná koruna z ryzího zlata, 96 drahých kamenů, perel a trnu z trnové koruny Ježíše Krista, údajně vložený do křížku uprostřed, byla položena na hlavu svatého Václava a používat se směla pouze při korunovacích.

Korunovační klenoty jsou uloženy v Korunní komoře chrámu. Do ní se může vstoupit pouze svatého Václava, dveřmi zamčenými sedmi klíči. Klíče střeží  prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a primátor hlavního města

Svatovítský poklad

V kapli sv. Kříže na II. nádvoří můžete navštívit expozici Svatovítského pokladu. Nejcennější a nejstarší součástí pokladu je korouhev, kterou zhotovila svatá Ludmila, ostatky svatého Víta a Václava, včetně jeho meče, kopí a přilbice.

Zvony a zvoníci

Zvony Svatovítské katedrály jsou ukryty v téměř 100 metrů vysoké jižní věži. Pokud se rozhodnete pro lehce sportovní výkon, můžete vystoupat 280 schodů nahoru na věž, odkud uvidíte nádhernou Prahu jako na dlani.

Z věže Svatovítské katedrály můžete slyšet znít sedm zvonů. Největší, Zikmund, je zároveň největším zvonem v Čechách. Byl vyroben v 16. století. Zvonění zajišťují Svatovítští zvoníci, skupina nadšenců, která udržuje tradici ručního zvonění. Zvoní se každou neděli v 9:45 a v 11:59.

Chrám svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí

Nádherný barokní chrám, který projektoval věhlasný architekt Killian Ignác Dienzenhofer, byl postaven v 18. století na místě původního kostela ze 12. století. Ten si kdysi vybudovali sami měšťané. Sloužil tehdy obyvatelům Starého města jako symbol vlastní nezávislosti a duchovní svobody. Kromě bohoslužeb se zde scházela městská rada, ale i významné státní návštěvy.

Nechte na sebe zapůsobit velkolepost barokní stavby. Nádhernou štukovou výzdobu Bernarda Spinettiho, fresky od bavorského malíře Kosmase Damiána Assama, které znázorňují život svatého Mikuláše a sochařské umění Antonína Brauna. V kostele se pořádají pravidelné bohoslužby a koncerty vážné hudby. Kostel spravuje Církev československá husitská.

Karlův most

Jedna z nejkrásnějších a nejdůležitějších staveb v Praze, nejstarší pražský most. Pražané řeku po mostě postaveném z dřevěných prahů. Ten ale nebyl příliš spolehlivý a s každou větší povodní uplaval. Proto se ve 12. století Vladislav II., pravděpodobně postrčený jeho moudrou ženou Juditou Durynskou, rozhodl postavit kamenný most, Juditin. Ale i on podlehl roku 1342 velké vodě.

V létě roku 1357, dle astronoma Zdeňka Horského přesně 9. 7. 1357 v 5:31, položil Karel IV. základní kámen nejslavnějšímu pražskému mostu, který spojuje oba břehy Vltavy dodnes. Jméno po svém zakladateli dostal původně Kamenný most až později, v 19. století.

Astronom Horský věřil, že čas zahájení stavby není náhodný. Tenkrát se na magii a astrologii hodně dalo. Datum je vypočítaný tak, aby jeho zápis tvořil oboustrannou pyramidu, jejíž vrchol tvoří magické číslo 9.
1 3 5 7 9 7 5 3 1
1357 9. 7. 5:31

Dlouho byl za hlavního stavitele mostu považovaný Petr Parléř, později se objevila hypotéza, že most projektoval a stavbu zahájil kameník a pražský měšťan Otlin. Stavba trvala 45 let, do roku 1402. Možná proto, že se stavitelé poučili z chyb konstrukce předchozího mostu, možná proto, že se malta vylepšovala mlékem a vínem (přidání vajíček bylo vědecky vyvráceno), Karlův most stojí dodnes. A to i přes útoky několika velkých povodní, které most vážně poničily.

Slavné sochy a legendy

Obě strany Karlova mostu lemují sochy a sousoší. K nejvzácnějším patří díla od barokního Matyáše Bernarda Brauna, sousoší svaté Luitgardy nebo svaté Ludmily s jejím vnoučkem, svatým Václavem.

Nejvíce lidí se zastavuje u sochy Jana Nepomuckého. Na jejím podstavci je umístěna destička, vyhlazená miliony dlaní. Říká se, že přináší štěstí. Kolik lidských přání za ta léta český světec Jan asi vyslechl? Stojí na mostě už od roku 1683, v bronzovém provedení od barokního sochaře Jana Brokoffa. Pravé místo, ze kterého nechal tělo umučeného vikáře Václav IV. svrhnout do Vltavy je ale jinde. Poznáte ho podle malého křížku na kamenném zábradlí.

Další legenda praví, že do zdi Karlova mostu nechal zazdít svůj zázračný meč kníže Bruncvík. Ale nikdo neví kam. Objeví se prý, až bude České zemi nejhůř. Bruncvíkovu sochu s erbem a věrným lvem, kterého získal do českého erbu, uvidíte na podstavci na Kampě.

Kouzlo olejových lamp a tramvaje

V roce 1723 Karlův most rozsvítily olejové lampy. Jezdila přes něj koňská tramvaj, později i dráha, se speciálním spodním vedením elektriky od Františka Křižíka. Začátkem 20. století tramvaje nahradily lehčí autobusy, ale ani ty nebyly pro most příliš šetrné a už po roce se od nich upustilo. V roce 1932 se veřejná doprava na Karlův most vrátila v podobě autobusů s pneumatikami, které vozily pasažéry až do 2. světové války. Od roku 1965 nesmí na most ani automobily, což je dobře.

Karlův most stojí za to objevovat ze všech stran, ze souše i třeba z paluby výletní lodi.

Malá Strana

Poetické místo pod Hradčany, zelená oáza s nádhernými zahradami, Petřínskou rozhlednou a lanovkou, Malostranským náměstím lemovaným nádhernými domy s podloubím, do kterých lákají kolemjdoucí tradiční pražské hospůdky, kostel svatého Mikuláše, Malostranská radnice, slavná Nerudova ulice s domovními znameními, ostrov Kampa pod Karlovým mostem a řeka Čertovka.  

Slavní obyvatelé

Na Malé Straně, v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí, žila operní pěvkyně Ema Destinová nebo geolog Joachim Barrande. V domě U dvou slunců, v ulici stoupající na hrad, spisovatel Jan Neruda, po němž slavná ulice dostala jméno, Nerudova.

V domě U zlatého lva, ve druhé části Malostranského náměstí, bývala vyhlášená renesanční vinárna, kterou velice rádi navštěvovali učenci Tycho de Brahe a Johannes Kepler.

Ulice, které vede z Malostranského náměstí ke Karlovu mostu, dnes Mostecká, bývala velice frekventovaná. Ale šlo v ní o krk. V mnoha místních krčmách se pro ránu nechodívalo daleko, rvačky, vraždy a loupeže zde byly na denním pořádku. Pro výstrahu zde ještě v 19. století visela celule s obrázkem useknuté ruky.  

Na území pod dnešními Hradčany vznikaly kupecké osady již v 9. století. Ve 13. století Přemysl Otakar II. nechal zbourat původní osadu a na jejím místě postavit město, uzavřené hradbami. Nastěhovali se sem převážně němečtí kolonisté. Do města se vstupovalo čtyřmi branami. Karel IV. nechal tehdejší Nové Město pražské rozšířit a opevnit novou hradbou, Hladovou zdí. Podle legendy prý stavba zdi poskytla obživu mnoha lidem v době hladomoru.

V roce 1503 vznikl v jednom z domů na Malé Straně požár, který se rozšířil až na Pražský hrad. Další pohromou pak byli švédští vojáci během třicetileté války. Teprve v 17. a 18. století se tato část Prahy dočkala svého největšího rozkvětu, bohatých barokních domů a paláců s nádhernými zahradami, které jsou většinou přístupné veřejnosti. Do palácových zahrad pod hradem se dostaneme z Valdštejnského náměstí.